Motto: Jsem nějakej koženej ...
Panoramatická fotka v záhlaví stránky

Sveti Klement je největší ostrov souostroví Pakleni otoci. Pakleni otoci (přesný český překlad je Smolné ostrovy, používá se však spíše Paklené ostrovy) nesou název podle smoly zdejších borovic, která se dříve používala pro impregnaci (smolení) dřevěných lodí. Toto souostroví tvoří řada větších i menších ostrovů a ostrůvků táhnoucí se v délce asi 11 kilometrů podél pobřeží od města Hvaru směrem na západ. Ostrovy slouží většinou cestovnímu ruchu, jeho obyvatelé jsou převážně zaměstnáni v turistických zařízeních nebo se živí zemědělstvím či rybolovem. Úžina oddělující Pakleni otoci od ostrova Hvar se jmenuje Pakleni kanal (Smolný průliv). Přímo před přístavem města Hvar je malý ostrůvek Galešnik (někdy také Gališnik) se zbytky rakousko-uherské pevnosti, ke koupáné je však nevhodný. Dále na moři je populární ostrov Jerolim určený celý pro naturisty. Západně od něj je větší ostrov Marinkovac. Ke koupání je vhodná jeho k severu obrácená zátoka Ždrilica a zátoka Stipanska na jižní straně s naturistickou pláží.

Sveti Klement ležící ještě dále na západ od Marinkovace. Jméno dostal podle zdejšího kostelíka, který je Sv. Klementovi zasvěcen a který je patronem námořníků. Poslední neděli v červenci se zde již tradičně koná velmi oblíbená pouť na jeho počest. Na ostrov přijíždí snad polovina obyvatel města Hvaru a mnoho dalších návštěvníků. Co se týká historie, mnohé archeologické lokality svědčí o římském osídlení ostrovů, např. v zátoce Velo polje na sv. Klementu, na ostrůvku Marinkovac a jinde. Ve středověku se na ostrovech pásla velká stáda ovcí, odpařováním mořské vody se těžila sůl, pěstovala se vinná réva a lovily ryby.

Sveti Klement

Turisté ponejvíce navštěvují osadu Palmižana zhruba ve východní části ostrova. Loďí se lze dostat do severní zátoky Palmižana, která slouží jako přístaviště a jachtařský přístav ACI Marina Palmižana. Přejdete-li po pěší cestě nízký ostrovní hřeben na jižní stranu, dostanete se k malebné zátoce Vinogradišće s krásnou písečnou pláží s drobnými oblázky. Po stranách zátoky jsou pláže skalnaté. Naleznete zde i naturistickou pláž.

V Palmižaně je několik restaurací a možnost ubytování. Za zmínku stojí arboretum, založené v roce 1906 botanikem Eujeniem Meneghellem. Jeho součástí je několik vil a bungalovů k pronajmutí.

Marina Palmižana

Kdo chce blíže poznat ostrov Sveti Klement, může se vypravit na výlet po ostrově. Jedním z cílů může být osada Vlaka ve střední části ostrova. Z Palmižany se pokračuje se pěšinou směrem k východu. Cesta vede pěkným borovým lesem, takže je příjemná i v letních vedrech. Je možno jet až do Vlaky člunem. Vlaka má dvě přístaviště: na severním a na jižním pobřeží. To severní, též zvané Vlaka, se doporučuje pro pěkné koupání, to jižní se jmenuje Soline, má velmi mělký vstup do moře, ale jeho předností je léčivé bahno vyhledávané návštěvníky z Hvaru pro jeho léčebné účinky při chorobách pohybového ústrojí. Z jižního pobřeží je krásný výhled na ostrov Vis. Vlaka leží uprostřed vinohradů - zdejší písečná půda se podobá půdě v Lumbardě na Korčule, kde se rodí známé víno grk. Zdejší víno nemá tu proslulost, ale je znalci velmi ceněno. Většina domů jsou starobylá stavení s ozdobnými vnějšími schodišti. Gurmány je velmi ceněna zdejší konoba, vinárna s výborným pitím i jídlem.

Na všechna uvedená místa na Paklených ostrovech vás dopraví čluny odplouvajicí z přístavu ve Hvaru od Arzenálu.

Zátoka

 

verze 1.0, © 1997 - 2009, Petr Foltýnek, pfoltynek@salto.cz